Kadeřavost broskvoní

Proti kadeřavosti chraňte broskvoně i zjara. Co je třeba udělat?

 

 

 

Jednou z nejnebezpečnějších chorob broskvoní, napadajících stromy bez rozdílu odrůdy a věku, je kadeřavost. Ochrana proti ní je možná a účinná, seznámíte-li se s vývojem jejího původce a dodržíte-li termíny ošetření stromů.

 

Kadeřavost broskvoní oslabuje stromy natolik, že v dalším roce nevytváří dostatek květních pupenů. Tím se výrazně snižuje jejich plodnost i výnosy, zvláště jsou-li napadány každoročně.

V posledních letech se kadeřavost broskvoní stává postrachem zahrádkářů. U napadených broskvoní se zhoršuje zdravotní stav natolik, že jsou mnohem náchylnější k dalším chorobám a hůře vzdorují nepříznivým klimatickým podmínkám. 

 

 

Nemoc broskvoní způsobuje mikroskopická houba

Příčinou choroby broskvoní je houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Pokud se už jednou na stromech objevila, přezimuje v jejich vyšších patrech na šupinách pupenů. Po jarním narašení se puchýřnatka dostává s pomocí dešťových kapek do šupin pupenů.

Již při sedmi stupních nad nulou je houba aktivní, a čím jsou teploty vyšší, tím rychleji se šíří. Napomáhá k tomu i vlhké počasí, a pokud není deštivé období, postačí houbě ke „zdárnému“ vývoji i rosa ulpívající na špičkách pupenů.

Ihned po vyrašení vypadají listy broskvoní (při běžném pohledu) bez jakýchkoliv změn. Jakmile se ale plocha listů trochu zvětší, objevují se na nich nepravidelné puchýře v načervenalé či nažloutlé barvě.

Často se první příznaky zaměňují s poškozením listů mšicemi – sající hmyz má na svědomí rovněž deformace listů a změnu jejich barvy. U kadeřavosti je ale čepel listu viditelně ztlustlá a na její spodní straně najdete bělavý poprašek – nálet houby.

 

 

Kadeřavost dokáže zkazit celou úrodu

Napadené stromy nemají možnost se po napadení chorobou samy bránit. Pokud vykvetou, pak většina květů opadá a ze zbylých opylených se sice plody vyvinou, ale bývají deformované. Broskvoň totiž shodí postupně během června napadené listy a tím je omezena i výživa plodů. 

Nově narostlé listy bývají sice nepoškozené, na plodech však opad prvních listů zanechá stopy – broskvičky jsou drobnější, mají sklon k praskání a následnému hnití.

Vyskytuje-li se kadeřavost v některých oblastech každoročně, na broskvoních mohou odumírat nejvyšší větve a po čase oslabené stromy uhynou. Ve vlhkých letech a na vlhčích lokalitách jsou napadány nejprve vrcholky výhonů, choroba se pak postupně rozšíří i do spodních pater.

 

 

Jak se starat o broskvoně na jaře

Jakmile předjarní teploty vystoupí nad sedm až deset stupňů, pokračujte ve stříkání broskvoní. Celkem spolehlivým ukazatelem pro vhodný termín aplikace postřiků jsou kvetoucí lísky a rašící angrešty.

Vhodnými přípravky pro první jarní (předjarní) postřik jsou měďnaté fungicidy. Výborným přípravkem je Champion 50 WP. Postříkejte nejen větve, ale celý kmen.

Nejdéle do dvou týdnů aplikujte druhý jarní postřik. Přípravky vystřídejte a namíchejte dle návodu například Delan 700 WSG nebo Neotec. Do týdne po prvním jarním dnu lze provést ještě třetí postřik. 

Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.

 

Během vegetace chraňte broskvoně před napadením mšicemi a roztoči, ti také ve velké míře přispívají k oslabení stromu a napadení kadeřavostí. Dobrá zdravotní kondice je zárukou přežití a uspokojivé plodnosti broskvoní.